Jak vzniká ZUŠ pro 21. století: Bajkalská, díl 3. (15/06/2020)

Prostorová akustika a AV technika

Předchozí díl našeho seriálu byl věnován designu a zmínili jsme též jeho úzkou provázanost s ostatními oblastmi, zejména s prostorovou akustikou a vybavení AV technikou. I tyto oblasti se velmi úzce prolínají, a proto se jim budeme věnovat v následujících řádcích.

Základním cílem projektu prostorové akustiky koncertního sálu bez ohledu na jeho rozměry je zajištění optimální doby dozvuku a distribuce zvukové energie. Právě distribuce zvukové energie je nesmírně důležitá. Je třeba zajistit, aby se zvuk dostával nejen od hudebníků k posluchačům, ale rovněž zpět k hudebníkům. To je neméně důležité a co do pozice hudebníka dokonce důležitější. Hudebník, který sám sebe a své spoluhráče dobře a vyváženě neslyší, nemůže podat kvalitní výkon. Toto platí zcela obecně od žáčků ZUŠ až po filharmoniky. Proto při návrhu klademe značný důraz na difuzitu zvukového pole a směrování odrazů zvuku. V koncertních sálech jde často mnohem více o směrovaný a difuzní odraz zvuku, než o jeho absorpci. Rovněž se důsledně hlídá frekvenční vyrovnanost doby dozvuku v takové podobě, aby nebyl zkreslen výsledný zvukový obraz.

Měření pro optimální výsledek

Návrh prostorové akustiky jde ruku v ruce s tvorbou interiéru. Nebojíme se použití nových tvarů a materiálů. Aby bylo možné takto inovativně postupovat, je nutné při realizaci obecné předpoklady a výpočetní modely ověřit souborem akustických měření. Dle konkrétní potřeby se tedy předepisují měření činitele směrové difuze, které ověří a kvantifikuje difuzní respektive rozptylné vlastnosti tvarované struktury. Dále jsou využívána měření činitele zvukové pohltivosti, a to především v dozvukové místnosti, kde akustické chování rozměrnějšího vzorku již velmi dobře koresponduje s praktickou aplikací. Toto měření nám upřesní předpoklad zvukové pohltivosti atypického akustického prvku či struktury. V neposlední řadě provádíme etapová měření doby dozvuku v rozpracovanosti díla. Tato měření nám umožňují provádět dílčí doladění a optimalizace díla, tak aby se výsledek co nejlépe blížil ideálu. Závěrečné měření pak již „pouze“ zdokumentuje akustické parametry dokončeného díla.

Aby byl potenciál nového sálu maximálně využit, nemůže chybět adekvátní vybavení audiovizuální technikou. V případě ZUŠ Bajkalská byl zvláštní důraz kladen na uživatelskou vstřícnost a multifunkčnost daného vybavení.

Pro nový sál byly jako optimální vyhodnoceny reproduktory JBL AM5212/95-WH, pro plnohodnotné zpracování zvukových signálů včetně využití presetů byl zvolen DSP procesor BSS BLU-100.

 

Výuka i livestream na internet

Aby bylo možné sál využívat pro vzdělávací účely i jako koncertní či divadelní, bylo nezbytné zřídit zvukovou režii a livepost. I zde jsme si kladli za cíl vše maximálně zjednodušit, a proto lze ozvučení (mixážní pult Soundcraft Ui16) i řídící systém Extron IPCP Pro 350 ovládat prostřednictvím iPadu. K dispozici je také dotykový panel  TLP PRO 725M. Jedním dotykem tak můžete z tohoto panelu nebo odkudkoliv s mobilním zařízením v ruce ovládat zatemnění sálu, videoprojekci, přehrávání audio a videostop a zároveň provádět jejich záznam, audiomixing a podobně. O to, aby i ve vedlejší zkušebně, na chodbě či v učebně věděli, co se právě v sále děje, se stará náhledová kamera PTZOptics a distribuce signálu do náhledových displejů. Prezentování video obsahu z přípojného místa na pódiu či z video rekordéru Arec, který umožňuje i přímé streamování videosignálu například na YouTube, je zajištěno laserovým projektorem Epson EB-L610U. Vzniklo tak velice univerzální a komplexní řešení na míru a věříme, že žákům i pedagogům ZUŠ pomůže vytvořit tvůrčí a inspirativní prostředí.

V dalším dílu se budeme zabývat stavební akustikou, hlukovou studií a dalšími nezbytnými náležitostmi.

Autoři: Tomáš Hrádek, Antonín Štengl