Rekonstrukce budovy Českého rozhlasu – 2.díl, prostorová akustika

Památkově chráněná budova Českého rozhlasu v Brně, postavená roku 1925 dle návrhu významného meziválečného architekta Ernsta Wiesnera, nyní prochází již třetí etapou rozsáhlé rekonstrukce. Společnost Aveton pro tuto jedinečnou a akusticky složitou budovu zajišťuje stavební a prostorovou akustiku, a proto se rekonstrukci věnujeme i na našem blogu. Druhý díl se zaměřuje na prostorovou akustiku a její úpravy během první etapy rekonstrukce.

Nejtěžším úkolem řešení prostorové akustiky v objektu Českého rozhlasu Brno bylo skloubit vysoké technické nároky zvukových pracovišť coby prostor, kde je akustika zcela tím kvalitativním parametrem, s duchem historické a památkově chráněné budovy bývalé České banky Union, kde Český rozhlas Brno sídlí.

Z tohoto hlediska je nejzajímavějším prostorem velké nahrávací studio, které je zároveň i příležitostným koncertním a přednáškovým sálem pro veřejnost. V něm bylo nutné zajistit maximálně homogenní difuzní zvukové pole, pro které jsou potřeba členité, náhodně nebo pseudonáhodně tvarované struktury. Takové prvky se ale vůbec nehodí do funkcionalistického interiéru, kterému by měly vévodit rovné čisté plochy a linie.

Díky inovativnímu přístupu ke konstrukci akustických prvků se podařilo skvěle spojit funkci i formu. Stropní plocha je tvořena difuzními tvarovanými prvky, tyto tvarované plochy jsou ale přečalouněny speciální tkaninou, která minimálně zvyšuje zvukovou pohltivost, a nebrání tedy žádoucímu difuznímu odrazu. Protože se jednalo o atypický akustický prvek, byla jeho funkčnost ověřena laboratorním měřením činitele zvukové pohltivosti a dále měřením činitele směrové difuze. Na stěnách byl tento problém řešen vícevrstevnou aplikací akustických prvků. Vizuálně dominantní lamelová struktura, která i přes svou pravidelnost rovněž pomáhá difuznímu odrazu, kryje kombinaci dalších akustických prvků, jejichž funkčnost touto aplikací není omezena. Ve vzduchové mezeře se tak nachází difuzní prvky, nízkofrekvenční rezonátory i širokopásmové absorbéry, všechny provedené v černé barvě, aby nenarušovaly čistý vizuál interiéru studia. Víceúčelovost prostoru je zajištěna řadou akustických prvků: mobilními paravany, motoricky ovládanými roletami před okny a předělovými japonskými stěnami.

Za zmínku dále stojí prostor plenéru, jenž se vyznačuje velmi krátkou dobou dozvuku. Slouží pro nahrávání povětšinou mluveného slova. To má být zcela bez dozvuku, tak, jak by znělo ve volném venkovním prostoru, tedy v plenéru. Požadavkem bylo zachovat stávající kvalitu, protože pro rozhlasové zvukaře byl tento prostor před rekonstrukcí co do akustických parametrů naprosto vyhovující. Cílem tedy bylo tyto parametry zachovat a zároveň kompletně vyměnit zastaralý nevyhovující interiér. Řešením opět bylo dvouvrstvé řešení akustiky. Spodní vrstvu tvořily vysoce pohltivé jehlany, které jsou pro prostory tohoto typu zcela nezbytné, kombinované s nízkofrekvenčními rezonátory. Krycí vrstva byla tvořena absorpční čalounicí tkaninou na speciálně navrženém subtilním roštu, která opět nijak neomezila akustickou funkčnost spodní vrstvy. Výsledkem bylo funkční a zároveň estetické řešení, jehož údržba je nesrovnatelně jednodušší.