Objekt vznikl komplexní přestavbou původního kulturního domu, který byl vybudován na přelomu 50. a 60 let ve stylu socialistického realizmu. Architekt Dalibor Borák, autor architektonického řešení přestavby, ohodnotil původní objekt jako kvalitní a dle toho k celé rekonstrukci také přistoupil. Jeho citlivý přístup k původnímu dílu se projevuje jak v jednotlivostech (umělecká díla a plastiky), tak v dispozičních zákonitostech.
V rámcově stejné dispozici zůstaly i dva sály, kterým byla z hlediska akustiky věnována největší pozornost. Tento objekt opravdu slouží jako kulturní centrum v pravém smyslu toho slova, protože zde mimo již zmíněných sálů s odpovídajícím zázemím naleznete ještě knihovnu, kavárnu, zázemí pro seniory, hernu, tiskové centrum a další.
Právě z důvodu celkové víceúčelovosti celého objektu byla i akustika obou sálů projekčně řešena jako víceúčelová. Ve velkém sálu probíhají koncerty akustické i ozvučené, rovněž divadelní představení, přednášky a další různorodá kulturní činnost. Právě těmto požadavkům je přizpůsobena prostorová akustika. Komplexním způsobem byl vyřešen akustický podhled sálu, který je celý sádrokartonový, ale kombinuje v sobě hned několik akustických funkcí. Perforované části slouží jako širokopásmové absorbéry, části se štěrbinami jsou nízkofrekvenčními rezonátory a hladké jednolité plochy fungují jako akustické odrazné plochy, neboli reflektory.
Navíc je podhled pro zlepšení celkové distribuce zvukové energie v podélném směru profilován. Kromě multifunkční akustiky je v podhledu integrována i celá řada technologickým prvků (koncové prvky vzduchotechniky, svítidla, projekční plátno, trussy pro scénické osvětlením, atd.). Koordinačně se tedy jednalo o opravdovou výzvu. Pod bočními galeriemi je natažena pnutá akustická textilie, která mimo jiné lokálně snižuje hlučnost v tomto sníženém prostoru a jejíž bezespáré provedení dobře ladí s čistým pojetím interiéru. Poslední akustickou plochou jsou bílé, svisle drážkované akustické obklady z materiálu na bázi dřeva, které se nacházejí na plochách mezi dveřmi na bočních a zadní stěně. Kromě akustických prvků v hlavním sále zaujmou dvě rozměrné dřevěné plastiky umístěné symetricky na čelní stěně vedle portálového otvoru.
Malý sál je komorní scénou pro menší počet diváků. Prostorová akustika je rovněž tvořena funkčně kombinovanými plochami sádrokartonového podhledu. Perforovaný sádrokarton se dále nachází i na zadní stěně. Na pravé boční stěně jsou pro zamezení vzniku třepotavé ozvěny aplikovány akustické panely na bázi minerální vlny.
Této zdařilé a odvážné investici do kultury města Klášterce nad Ohří přejeme hodně života a návštěvníkům mnoho nevšedních kulturních zážitků. Věříme, že naše akustické řešení pro obojí zajistí ty nejlepší podmínky.