Jedna z prvních funkcionalistických staveb na Moravě, památkově chráněná budova Českého rozhlasu v Brně, postavená roku 1925 dle návrhu významného meziválečného architekta Ernsta Wiesnera, měla původně zcela jiný účel – byla postavena pro banku Union. Potřebám rozhlasu začala sloužit až o čtvrt století později a v současné době prochází již třetí etapou rozsáhlé rekonstrukce, jejíž nedílnou součástí jsou též úpravy z oblasti stavební i prostorové akustiky.
Důkladná akustická měření
V rámci další etapy rekonstrukce ČRo v Brně byla akusticky řešena nová studia a režie. Zde Aveton v oblasti stavební akustiky zajišťoval akustický servis a garanci, včetně kontroly v rámci etapových měření, a závěrečná měření vzduchových a kročejových neprůzvučností. Součástí bylo též mapování akusticky slabých míst vzniklých při realizaci a návrhu řešení k jejich odstranění.
Před rozhodnutím o výstavbě zvukového studia či místnosti pro zpracování zvuku bylo třeba posoudit zvolené místo z hlediska potřebné ochrany před nežádoucím hlukem. Pro tyto potřeby se standardně provádějí vstupní akustická měření, především se jedná o měření vzduchových a kročejových neprůzvučností a pronikajících hladin akustického tlaku pozadí. Na základě těchto měření se provádí návrh řešení, který bude respektovat mimořádně vysoké požadavky na ochranu místností pro snímání zvuku před okolním hlukem v celém slyšitelném kmitočtovém pásmu. Doporučené požadavky na hladinu hluku pozadí jsou definovány v ČSN 730526. S ohledem na fakt, že se jednalo o rekonstrukci stávajícího historického rozhlasového komplexu s velkým množstvím akusticky náročných prostor, bylo nutné se vypořádat s řadou omezení a často sáhnout k atypickým řešením.
Navýšit neprůzvučnost
Akusticky náročné prostory se nacházejí v několika přímo sousedících místnostech a poschodích. Na základě vstupních akustických měření bylo zjištěno, že stávající stropní konstrukce nevykazují dostatečnou vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost. Bylo proto nutné tyto konstrukce posílit, a to jak v rámci vzduchové, tak především kročejové neprůzvučnosti, při respektování návazností na okolní podlahy a především statických omezení. Finálním řešením bylo odstranění části stávající podlahy a následná realizace těžké plovoucí podlahy s vloženou kročejovou izolací s velmi nízkou dynamickou tuhostí. Díky tomu došlo ke zvýšení vzduchové neprůzvučnosti, ale především k významnému navýšení neprůzvučnosti kročejové.
Funkčně související místnosti pro snímání a místnosti pro zpracování zvuku musí být vzájemně dostatečně izolovány. Minimální přípustná hodnota stavební vzduchové neprůzvučnosti stěny mezi studiem a příslušnou místností pro zpracování zvuku je dle normy ČSN 730526 R´w = 45 dB, je však žádoucí, aby tato hodnota byla vyšší. Velmi důležité je dostatečně dimenzovat dělící konstrukce nejen mezi akusticky náročnými místnostmi, ale i vůči bezprostřednímu okolí. Protože nebylo možné významně přitěžovat stávající konstrukci, byly k tomuto účelu použity dělící sádrokartonové stěny s vysokým akustickým útlumem.
Výsledná stavební neprůzvučnost stěny je dána nejenom neprůzvučností samotné dělící příčky a její instalací, ale i ostatními stavebními prvky, které tuto konstrukci mohou oslabovat a jejichž akustické parametry je nutné také optimálně nastavit. Příkladem toho jsou např. zvolené akustické dveře a režijní okno. Díky navrženému řešení se povedlo vytvořit místnosti s vysokým akustickým komfortem, což bylo potvrzeno i závěrečným měřením. Studia již jsou využívána v plném provozu. V dalším dílu se budeme věnovat prostorové akustice tohoto jedinečného projektu.
